|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Svobodná povolání v právu EU
Veverová, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Svobodná povolání v právu EU Tématem diplomové práce jsou Svobodná povolání v právu EU. Představují zvláštní skupinu profesí, která však hraje v každodenním životě společnosti stejně jako v hospodářském dění státu i samotné Evropské unie významnou roli. Od jiných forem podnikání se odlišují právě svou "svobodou" výkonu činnosti, tj. v nezávislostí na přímém státním dozoru. V členských státech nenalezneme totožné vymezení ani pojmu "svobodné povolání," ani kategorie profesí, která jsou za ně považovaná. Může se jednat o advokáty, notáře, medicínská povolání, architekty, ale také žurnalisty, spisovatele, umělce, apod. Státy se neshodují ani v otázce náplně jednotlivých činností, tj. v tom, které činnosti jednotlivá profese obvykle vykonává. Protože některé z těchto povolání jsou významně provázané s veřejným zájmem, členské státy mají tendenci k jejich zvýšené regulaci. První část práce pojednává o rozdílnosti koncepcí v jednotlivých členských státech, ale také o jejich společném základu. Úkolem Evropské unie je působit na překonání rozdílů národních norem a sjednocování pojetí. Shodné báze se staly inspirací pro definování svobodných povolání na evropské úrovni. Právo EU je upravuje pouze do té míry, do jaké jsou schopna narušit fungování společného trhu, zpravidla se tedy zaměřuje na regulované profese....
|
|
|
Daň z příjmů v kontextu s harmonizací přímých daní v Evropské unii
Zajíčková, Miroslava ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Problematika daně z příjmů je tématem, které je aktuální bez ohledu na konkrétní politické uspořádání země, neboť je to skutečnost výrazně ovlivňující politické, ekonomické a sociální poměry, a to z mnoha různých aspektů. Zatížení fyzických, jakož i právnických osob daní z příjmů je jedním ze stěžejních prvků, které nejvíce dopadají na obyvatelstvo a ovlivňují jejich ekonomické chování, sociální standard a politické rozhodování. Daň z příjmů je v daňových soustavách jednou z nejvýznamnějších daní, jelikož je jí zatěžován důchod fyzických i právnických osob, daňových poplatníků. Prostřednictvím většího, či menšího daňového zatížení příjmů fyzických i právnických osob lze právní úpravu daní z příjmů a její nastavení právě v období hospodářské stagnace využít jako jeden z nástrojů pro oživení ekonomiky. V oblasti daňových systémů, jakož i konkrétních daňových soustav států, můžeme v posledním desetiletí zaznamenat poměrně významný vývoj. Posun, spočívající především ve sbližování daňových předpisů jednotlivých států, je v oblasti našeho právního řádu patrný zejména po vstupu České republiky do Evropské unie roku 2004. V souvislosti s postupným rozšiřováním Evropského hospodářského společenství, vznikem celní unie, společného trhu mezi členskými státy a vývojem Evropské unie do podoby tak, jak ji známe...
|
|
|
Teoretické a praktické aspekty budování vnitřního trhu Evropské unie
Ševčíková, Michaela ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Hřích, Jan (oponent)
Práce se zabývá teoretickými a praktickými aspekty budování vnitřního trhu Evropské unie na příkladu budování, realizace a naplňování programu vnitřního trhu. Zkoumá teoretickou reflexi evropské ekonomické integrace, rozebírá formy ekonomické integrace a analyzuje jednotlivé teoretické koncepce. Práce se zaměřuje na rozbor zásadních strategických dokumentů, které ovlivnily proces budování vnitřního trhu. Zabývá se naplňováním čtyř základních svobod - volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu, které jsou nezbytným předpokladem pro efektivní fungování vnitřního trhu. Analyzuje praktické naplňování vnitřního trhu, identifikuje jeho základní překážky a zároveň nabízí možné způsoby řešení vedoucí k jejich odstranění. Práce nabízí srovnání výkonnosti ekonomik Evropské unie, USA a Číny.
|
|
|
Volný pohyb zboží a začleňování České republiky
Šíšová, Lenka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šmídová, Michaela (oponent)
Diplomová práce "Volný pohyb zboží a začleňování České republiky" pojednává o problematice volného pohybu zboží v rámci vnitřního trhu EU a sleduje vývoj začleňování ČR do této významné oblasti vnitřního trhu v průběhu její integrace do struktur EU. Diplomová práce mapuje období 1989 - 2006 a má za cíl zhodnotit, zda byl tento proces od počátku do vstupu ČR do EU kontinuální, či zda se v průběhu nebo po vstupu vztah ČR a EU v této oblasti výrazně kvalitativně měnil. Diplomová práce také hodnotí, zda se v průběhu začleňování vyskytly nějaké závažné problémy a zkoumá, jaké byly jejich příčiny. Diplomová práce rozkládá problém volného pohybu zboží a začleňování ČR na několik dílčích problémů, z nichž nejvýznamnější jsou: obchodní toky se zbožím mezi ČR a státy EU (teritoriální a komoditní struktura..), technické aspekty (technická harmonizace, standardy a normy, sbližování práva), ekonomické souvislosti (vývoj HDP, platební bilance, atd.).
|
|
|
Politika EU k potírání korupce ve veřejném sektoru členských a kandidátských států: nástroj k omezení korupce, nebo příčina paradoxního efektu členství?
Svobodová, Dora ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce "Politika EU k potírání korupce ve veřejném sektoru členských a kandidátských států: nástroj k omezení korupce, nebo příčina paradoxního efektu členství?" pojednává o příčinách vzniku, vývoji a o současném stavu antikorupční politiky EU ve členských a v kandidátských státech. Uvádí do problematiky korupce a jejího potírání, se zvláštním důrazem na charakter korupce v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Práce vysvětluje, proč se Evropská unie o tento fenomén zajímá a podává přehled nástrojů, kterými k potírání korupce ve členských a v kandidátských zemích disponuje. Zároveň srovnává účinnost těchto dvou dimenzí antikorupční politiky EU. Na případu států, o které se EU rozšířila v roce 2004, je v ní zkoumáno, zda vstup do EU není spojen s paradoxním poklesem závazků plynoucích z této politiky. Vzhledem k možným negativním důsledkům takového paradoxního efektu členství tato diplomová práce hledá způsoby, jak ho zmírnit a jak se mu v budoucnu vyhnout. Nastiňuje také vývoj korupce a jejího potírání v České republice, od žádosti o členství v EU dodnes.
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Blockchain at the European Level
Drašković, Teodora ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Blockchain na evropské úrovni Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout základní přehled technologie blockchain, jejích vlastností a potenciálního využití, včetně přehledu evropských předpisů, které se této technologie mohou za určitých podmínek dotýkát. V první kapitole diplomová práce poskytuje právní rámec primárního práva EU, který zakládá nebo může založit pravomoc EU zabývat se technologií blockchain, v závislosti na její právní kvalifikaci (zejména v souvislosti s vnitřním trhem - zejména volný pohyb služeb či kapitálu). V druhé a třetí kapitole je uveden základní popis funkcionalit blockchainu a kryptoměn a souvisejících služeb. Detailní popis je poskytnut v přílohách I-IV této diplomové práce. Zároveň je posouzen právní status a regulace kryptoměn, které tvoří základ technologií založených na blockchainu, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států a dalších světových jurisdikcí. Součástí posouzení je i nedávný rozsudek SDEU Hedqvist, dle kterého se na dvousměrné směnárenské služby (nákup kryptoměn za fiat měny a naopak) uplatní výjimka z povinnosti odvést DPH v souladu s VAT směrnicí. Vzhledem k odůvodnění SDEU i generálního advokáta může tento rozsudek v budoucnu významně ovlivnit vývoj interpretace právního statusu kryptoměn a blockchainu obecně. Kromě kryptoměn je rovněž...
|
|
|
Selected Legal Aspects of the Digital Single Market
Stárková, Anna ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
"Vybrané právní aspekty jednotného digitálního trhu" se zabývá legislativní reakcí Evropské unie ("EU") na technologický vývoj, a to při příležitosti nedávno prováděného přezkumu Strategie pro jednotný digitální polovině přičemž se jedná zatím o nejpokročilejší víceletý plán v věku, jenž Evropská komise představila 6. května 2015, více než 10 let po otevření diskuze o konci roamingových poplatků, více než 20 let formálního dokončení vnitřního než 30 let po závazku Jacquesa Delorse zajistit jeho čtyři svobody. pod záštitou strategie řadu svých legislativních návrhů, jenž si kladou za c holisticky zrevidovat klíčové ovšem je, nadčasového legislativního rámce připraven věk koncepční hmotných a institucionálních základů, které následně slouží jako východisko pro posouzení současného doporučení pro jeho dosažení První část diplomové práce identifikuje a objasňuje fenomény tvořící právě teoretický a koncepční rámec jednotného digitální trhu. Druhá část posléze v vymezuje historické okolnosti a společenské události, které vedly k čímž zároveň mapuje prameny jednotného digitálního trhu v nich je i jednotný trh, jehož vtah k jednotnému digitálním trhu je předmětem zkoumání v druhé kapitole této části. Komparace hmotných a institucionálních aspektů obou konceptů odhaluje, co mají jednotný trh a jednotný digitální trh...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
host ::
RSS.